Titicaca

Titicaca (španělsky Lago Titicaca) je jezero v Centrálních Andách. Západní část jezera patří Peru, východní část Bolívii. Je to největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené jezero s pravidelnou (komerční) lodní dopravou na Zemi. Nachází se na Altiplanu, náhorní plošině And. Propadlina jezera je tektonického původu a jezero samotné je pozůstatkem obrovského zaniklého jezera Ballivián. Má rozlohu 8288 km². Je 194 km dlouhé a maximálně 65 km široké. Průměrně je hluboké 140 až 180 m a dosahuje maximální hloubky 304 m (i když někteří domorodci tvrdí, že je bezedné). Leží v nadmořské výšce 3821 m.

Původ jména Titicaca není přesně znám. V jazyce indiánského kmene Aymarů má odkazovat na dvě slova: titi je velká kočka a kak znamená skály. Volně přeloženo tedy znamená „skály pum“. Podle legendy první Inka, Manco Capac, sestoupil přes skálu na ostrově Slunce na Zemi. Tato skála (s troškou fantazie) měla tvar hlavy pumy. Ležící kočka je také poznat, když se mapa s jezerem otočí o 180 °.